Abychom mohli předpovídat počasí, musíme jej pozorovat a porozumět mu.
V aktivitě Až naprší a uschne se naučíme sledovat a měřit vlastnosti aktuálního počasí pocitově i vlastním vybavením, které si často můžeme postavit sami.
Kolem naší planety Země obíhá nespočet družic sledující různé zájmy. Jednou ze skupin těchto družic, které jsou provozovány EU, jsou družice Sentinel a slouží zejména k monitorování životního prostředí. Některé družice Sentinel sledují povrch Země ve spektru blízkému infračervenému záření. Projekt Climate Detectives Kids: Infrared webcam hack nám ukáže, jakým způsobem můžeme podobné fotografie NIR pořizovat přímo na Zemi, a to za pomoci běžné WEB kamery.
A protože můžeme obrázky z družic Sentinel prohlížet přímo na našem počítači, měli bychom vědět, jaké informace obsahují, a jakým způsobem je můžeme interpretovat. I s tím nám projekt Infrared webcam hack pomůže.
Evropská kosmická agentura (ESA) se nezabývá pouze vesmírem a vysíláním družic do vesmíru, podporuje i aktivity vzdělávání dětí různých věkových skupin.
Jedním z těchto vzdělávacích projektů je Climate Detectives Kids, který se zaměřuje na životní prostředí a klima. My začali s aktivitou Astro farmer. Celý příspěvek
Další Paxiho výzvou, tentokrát pro měsíc únor, je Přehlídka planet.
Po opravdu dlouhé době Lucinka obrázek pouze kreslila pastelkami. Kromě pozorování Venuše, Saturnu, Jupiteru a Marsu se se svou malou sestřičkou kochaly také zapadajícím Sluncem a Měsícem v úplňku.
Předchozí Winter Wonder Worlds, Asteroids a Back to Space School byly vytvořeny jinými technikami.
Paxiho výzvou pro měsíc leden jsou Ledové světy.
Lucinka tento měsíc kreslila, rýsovala, malovala, stříhala a lepila. A byla to technická výzva! Ještě aby ne, cílem bylo ukázat lyžujícího Paxiho na Jupiterově měsíci Europě, prolétající sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) a další tři největší Jupiterovy měsíce: Io, Ganymeda a Calisto. Celý příspěvek
Paxiho výzva pro měsíc říjen jsou Planetky (Asteroidy).
Dílo si vzala na starost Lucinka, nicméně Terezka pomáhala s modelováním všech planetek. Celý příspěvek
Máme tu prázdninovou Paxiho výzvu Back to Space School. Tedy, měli jsme. A tentokrát se účastnila Lucinka společně s mladší sestřičkou Terezkou. A k radosti nás všech bylo jejich dílo vybráno mezi výherce!
Opravdu si to zaslouží, protože celé dílo, kromě raketového motoru, vyrobily holky sami. Samozřejmě s drobnými radami. Celý příspěvek
ESA pravidelně pořádá Paxi Space Gallery Competition. Poprvé se zúčastnila i Lucinka, a k naší velké radosti byla mezi výherci kola s tématem ‘Clouds’ [Lucie (4) from Czech Republic].
Zákresy sluneční fotosféry jsou jednou z vědeckých disciplín studia Slunce. Historii kreseb fotosféry začal před bezmála 400 lety Galileo Galilei, ale její soustavné zaznamenávání pomocí zákresů je prováděno od 17. století. Jedná se tedy o nejdelší řadu pozorování Slunce. Celý příspěvek
Kdo se zajímá o kosmonautiku a stavbu raket, určitě někdy zkusil vyrobit raketu na vodní reaktivní pohon.
Raketa má jednoduchou konstrukci: plastová nápojová lahev a stabilizační křidélka. Můžeme přidat i hlavici pro vylepšení aerodynamických vlastností.
Pohonem rakety je voda a vzduch, který je do rakety tlakován např. pumpičkou. Množstvím vody a tlakem vzduchu měníme výšku (vzdálenost od povrchu), do které raketa vystoupá.
Kdo si to rozbije, ten si to opraví. Když jsou dvě, lépe se pracuje… Celý příspěvek
Když nás baví kosmonautika, můžeme ji propojit i s prezentací našeho „projektu“ startu první opravdové rakety.
Co nám ještě chybí je obvod telemetrie s pozemní stanicí. Celý příspěvek
Podobně jako v případě stavby rakety, může být naším výtvorem i satelit (družice).
Mezi materiál a nástroje přidáme ještě hliníkovou fólii – alobal, špejle a tavnou pistoli.
Dá se říci, že není žádná spodní hranice věku, kdy lze začít s vědeckým bádáním. Naopak, i malé dítě může udivit starší.
I tak může začínat výcvik malé budoucí kosmonautky. Důležitý je zápal, vytrvalost a podpora okolí…
Zábava nejen na jedno odpoledne, ale nakonec na několik dnů. Stačí malá příprava, USB web kamera, stativ a mikrofon pro dotvoření atmosféry jako v opravdovém studiu.
Účetní systém Flexi/Flexibee společnosti ABRA používám řadu let. Od nasazení ve virtuálním serveru až po kontejnery Docker nebyl s instalací ani upgradem žádný problém.
To se změnilo s verzí 2023.3. Vydavatel v popisu změn poukazuje na aktualizaci databázového systému na serverech s operačním systémem linux. Nicméně to není jediná důležitá změna. Tou druhou je potřeba systemd. Pokud chceme používat předchozích verze, nemusí být tato podmínka splněna. Systemd ale nelze momentálně spustit v běžném kontejneru Docker.
Malé děti kromě dinosaurů, jednorožců a malých figurek často zajímá i vesmír. S pomocí jednoduchých stavebních prvků, nůžek, lepidla, barev a samolepek je možné vykouzlit úsměv na jejich milých čumáčcích.
Ve středu 25. května ve 20:35 hodin našeho času byla na oběžnou dráhu Země vypuštěna v rámci mise SpaceX Transport 5 družice Planetum-1. Družicí je nanosatelit typu CubeSat 1U s rozměry 100x100x113,5 mm a váhou přibližně 1 kg.
Je určena zejména pro vzdělávání, popularizaci, vědeckou činnost a radioamatérské aktivity. Celý příspěvek
Po přihlášení na Ubuntu přes Putty/SSH, se můžeme při spouštění některých programů (využívajících termcap/curses) setkat s chybovým hlášením „Unknown terminal: putty-256color„.
|
1 2 3 4 5 6 |
root@svoci1:/root# mc Unknown terminal: putty-256color Check the TERM environment variable. Also make sure that the terminal is defined in the terminfo database. Alternatively, set the TERMCAP environment variable to the desired termcap entry. |
Jednoduchým, rychlým, ale pouze dočasným řešením je nastavení proměnné TERM na hodnoty např. xterm, vt100 nebo screen. Celý příspěvek
Když se dostanete na nějakou z hvězdáren, určitě vás udiví, jak zručně demonstrátoři manipulují s velkými dalekohledy. Součástí každého takového dalekohledu je poměrně velké množství ovládacích prvků, které nám s dalekohledem umožňují nejenom manipulovat, ale přináší nám určitý komfort či přidanou hodnotu. V následujícím textu nebudu tak úplně popisovat jak s dalekohledem zacházet, ale jaké prvky může takový přístroj obsahovat. Celý příspěvek
Už je to přes rok, co jsem měřil a zpracovával proměnnou hvězdu V* EI Cvn. Následující článek v rychlosti shrnuje, jak probíhá zpracování dat vyfotografovaných starou chlazenou kamerou připojenou přes dnes již se na moderních počítačích nevyskytující paralelní port , a ještě starší dalekohled z roku 1921, trpící velkou barevnou vadou, který byl prvním dalekohledem Štefánikovy hvězdárny v Praze. Celý příspěvek
V současnosti máme možnost pozorovat nejjasnější kometu za posledních 13 let – C/2020 F3 (NEOWISE). Pokud si budeme chtít její dráhu zobrazit v planetáriu Stellarium, nebudeme pravděpodobně úspěšní. Následující článek popisuje jednoduchý postup přidání informací o této kometě standardní cestou – přes GUI. Vyhneme se tedy možné úpravě datového souboru %APPDATA%\Stellarium\data\ssystem_minor.ini. Celý příspěvek
První polovinu roku 2020 jsem instaloval několik solargrafických komor, z nichž některé bohužel nepřežily zvědavé ruce, přestavby okolí či vlhkost. Ale i tak je výsledek více než uspokojivý. Následující galerie celé toto období shrnuje. Jen ještě doplním, že v tu dobu jsme měli karanténu kvůli COVID-19. A možná i proto některé komory přežily nájezd turistů.
Celý příspěvek
Ať to nazveme konjunkcí nebo jiným termínem, nejedná se o ojedinělý jev. I tak je na společnost planet Saturn, Jupiter, Mars a Měsíce u Žižkovské věže pěkná podívaná… Celý příspěvek
Svůj původní návrh aktivního anténního 4-cestného rozbočovače jsem po nějaké době přepracoval a doplnil o hub USB 2.0. To z toho důvodu, že pro domácí sledování TV (DVB-T2) používám malý server s TVheadend, a samozřejmě chci využívat současného příjmu několika nezávislých multiplexů.
Jednou za čas se dostanu k potřebě vytvořit návod nebo příručku popisující nějaké konkrétní technické vybavení či pracovní proces. Určitě nikdo nebude namítat, že slovní popis doplněný vhodně zvolenými obrázky nebo schématy uvede čtenáře, do jehož rukou je takový dokument určen, rychleji do problematiky. Celý postup bude zaměřen na zpracování fotografií v programu GIMP. Celý příspěvek
Nedávno jsem psal o fotografování mlhoviny M42 a Měsíce na Štefánikově hvězdárně, dalekohledu König. Nyní jsem mlhovinu M42 pro změnu fotografoval na novějším zrcadlovém dalekohledu z roku 1967. Průměr zrcadla 370 mm (meniskem 350 mm) s ohniskovou vzdáleností 3300 mm jej přímo předurčuje k pozorování objektů hlubokého vesmíru. Tedy pro M42 to pravé. Oproti předchozímu příspěvku nebyl Měsíc tolik rušivým elementem, a počasí bylo o něco příznivější (dobrý seeing). Celý příspěvek
V článku Solargrafie – jak se fotí pohyby Slunce po obloze jsem se krátce zmínil o zaznamenávání denních pohybů Slunce po obloze a výrobě solargrafu. Nyní následuje pokračování s ukázkou reálných výsledků postaveného zařízení. Celý příspěvek
Rozšířená podpora operačního systému Windows Vista byla ukončena v roce 2017, nicméně tento systém lze stále instalovat a aktualizovat alespoň s posledním vydáním bezpečnostních aktualizací právě z roku 2017. Celý příspěvek
Na pražské petřínské Štefánikově hvězdárně je k vidění spousta staré techniky, která i na svůj pokročilý věk nabízí možnosti takřka srovnatelné s moderními přístroji. Jedním takovým veteránem je dvojitý astrograf nazývaný König, tedy – král. Neříká se mu tak jenom díky jeho monstrózní velikosti, jeho vlastníkem byl na počátku minulého století vídeňský obchodník a astronom Rudolf König, který jej používal zejména pro mapování a fotografování Měsíce. Proto i hlavní kopule petřínské hvězdárny obsahuje mnoho exponátů věnovaných právě Měsíci.
Celý příspěvek