Archiv rubriky: astronomie

Když se řekne: hvězdárenský dalekohled – Štefánikova hvězdárna – Maksutov-Cassegrain

Když se dostanete na nějakou z hvězdáren, určitě vás udiví, jak zručně demonstrátoři manipulují s velkými dalekohledy. Součástí každého takového dalekohledu je poměrně velké množství ovládacích prvků, které nám s dalekohledem umožňují nejenom manipulovat, ale přináší nám určitý komfort či přidanou hodnotu. V následujícím textu nebudu tak úplně popisovat jak s dalekohledem zacházet, ale jaké prvky může takový přístroj obsahovat. Celý příspěvek

Fotometrie proměnných hvězd v programu Muniwin

Už je to přes rok, co jsem měřil a zpracovával proměnnou hvězdu V* EI Cvn. Následující článek v rychlosti shrnuje, jak probíhá zpracování dat vyfotografovaných starou chlazenou kamerou připojenou přes dnes již se na moderních počítačích nevyskytující paralelní port , a ještě starší dalekohled z roku 1921, trpící velkou barevnou vadou, který byl prvním dalekohledem Štefánikovy hvězdárny v Praze. Celý příspěvek

Přidání komety C/2020 F3 (NEOWISE) do planetária Stellarium

V současnosti máme možnost pozorovat nejjasnější kometu za posledních 13 let – C/2020 F3 (NEOWISE). Pokud si budeme chtít její dráhu zobrazit v planetáriu Stellarium, nebudeme pravděpodobně úspěšní. Následující článek popisuje jednoduchý postup přidání informací o této kometě standardní cestou – přes GUI. Vyhneme se tedy možné úpravě datového souboru %APPDATA%\Stellarium\data\ssystem_minor.ini. Celý příspěvek

Solargrafie 2020/1 – jak nám to Slunce cestovalo v první půlce roku

První polovinu roku 2020 jsem instaloval několik solargrafických komor, z nichž některé bohužel nepřežily zvědavé ruce, přestavby okolí či vlhkost. Ale i tak je výsledek více než uspokojivý. Následující galerie celé toto období shrnuje. Jen ještě doplním, že v tu dobu jsme měli karanténu kvůli COVID-19. A možná i proto některé komory přežily nájezd turistů.
Celý příspěvek

Převod barevných fotografií na „černobílé“ pro použití v příručkách

Jednou za čas se dostanu k potřebě vytvořit návod nebo příručku popisující nějaké konkrétní technické vybavení či pracovní proces. Určitě nikdo nebude namítat, že slovní popis doplněný vhodně zvolenými obrázky nebo schématy uvede čtenáře, do jehož rukou je takový dokument určen, rychleji do problematiky. Celý postup bude zaměřen na zpracování fotografií v programu GIMP. Celý příspěvek

Když Měsíc tolik nevadí, fotí se M42 lépe – Štefánikova hvězdárna – západní kopule

Nedávno jsem psal o fotografování mlhoviny M42 a Měsíce na Štefánikově hvězdárně, dalekohledu König. Nyní jsem mlhovinu M42 pro změnu fotografoval na novějším zrcadlovém dalekohledu z roku 1967. Průměr zrcadla 370 mm (meniskem 350 mm) s ohniskovou vzdáleností 3300 mm jej přímo předurčuje k pozorování objektů hlubokého vesmíru. Tedy pro M42 to pravé. Oproti předchozímu příspěvku nebyl Měsíc tolik rušivým elementem, a počasí bylo o něco příznivější (dobrý seeing). Celý příspěvek

Solargrafie – výsledky „fotografování“ denních pohybů Slunce

V článku Solargrafie – jak se fotí pohyby Slunce po obloze jsem se krátce zmínil o zaznamenávání denních pohybů Slunce po obloze a výrobě solargrafu. Nyní následuje pokračování s ukázkou reálných výsledků postaveného zařízení. Celý příspěvek

Velká mlhovina v Orionu M42 a Měsíc – dalekohled z r. 1907 rozhodně nepatří do šrotu

Na pražské petřínské Štefánikově hvězdárně je k vidění spousta staré techniky, která i na svůj pokročilý věk nabízí možnosti takřka srovnatelné s moderními přístroji. Jedním takovým veteránem je dvojitý astrograf nazývaný König, tedy – král. Neříká se mu tak jenom díky jeho monstrózní velikosti, jeho vlastníkem byl na počátku minulého století vídeňský obchodník a astronom Rudolf König, který jej používal zejména pro mapování a fotografování Měsíce. Proto i hlavní kopule petřínské hvězdárny obsahuje mnoho exponátů věnovaných právě Měsíci.
Celý příspěvek

Solargrafie – jak se fotí pohyby Slunce po obloze

Obrázky naší nejbližší hvězdy Slunce zná každý z nás už z dětství. Sledováním jeho putování po obloze během roku nás v určitých ročních obdobích určitě zaujme jeho rozdílná poloha nad horizontem. Tento pohyb lze poměrně složitě zaznamenávat filmovým fotografickým přístrojem, protože citlivý fotografický materiál je možné exponovat maximálně několik minut. V případě digitálního přístroje je to prakticky nemožný úkol. Takřka náhodně se ale zrodila disciplína „Solargrafie“, která využívá přirozené degradace černobílého fotografického papíru vlivem dlouhodobého osvětlení. Fotografickým přístrojem je dírková kamera – camera obscura. Celý příspěvek