Ve středu 25. května ve 20:35 hodin našeho času byla na oběžnou dráhu Země vypuštěna v rámci mise SpaceX Transport 5 družice Planetum-1. Družicí je nanosatelit typu CubeSat 1U s rozměry 100x100x113,5 mm a váhou přibližně 1 kg.
Je určena zejména pro vzdělávání, popularizaci, vědeckou činnost a radioamatérské aktivity. Celý příspěvek
Když se dostanete na nějakou z hvězdáren, určitě vás udiví, jak zručně demonstrátoři manipulují s velkými dalekohledy. Součástí každého takového dalekohledu je poměrně velké množství ovládacích prvků, které nám s dalekohledem umožňují nejenom manipulovat, ale přináší nám určitý komfort či přidanou hodnotu. V následujícím textu nebudu tak úplně popisovat jak s dalekohledem zacházet, ale jaké prvky může takový přístroj obsahovat. Celý příspěvek
Už je to přes rok, co jsem měřil a zpracovával proměnnou hvězdu V* EI Cvn. Následující článek v rychlosti shrnuje, jak probíhá zpracování dat vyfotografovaných starou chlazenou kamerou připojenou přes dnes již se na moderních počítačích nevyskytující paralelní port , a ještě starší dalekohled z roku 1921, trpící velkou barevnou vadou, který byl prvním dalekohledem Štefánikovy hvězdárny v Praze. Celý příspěvek
V současnosti máme možnost pozorovat nejjasnější kometu za posledních 13 let – C/2020 F3 (NEOWISE). Pokud si budeme chtít její dráhu zobrazit v planetáriu Stellarium, nebudeme pravděpodobně úspěšní. Následující článek popisuje jednoduchý postup přidání informací o této kometě standardní cestou – přes GUI. Vyhneme se tedy možné úpravě datového souboru %APPDATA%\Stellarium\data\ssystem_minor.ini. Celý příspěvek
Ať to nazveme konjunkcí nebo jiným termínem, nejedná se o ojedinělý jev. I tak je na společnost planet Saturn, Jupiter, Mars a Měsíce u Žižkovské věže pěkná podívaná… Celý příspěvek
Nedávno jsem psal o fotografování mlhoviny M42 a Měsíce na Štefánikově hvězdárně, dalekohledu König. Nyní jsem mlhovinu M42 pro změnu fotografoval na novějším zrcadlovém dalekohledu z roku 1967. Průměr zrcadla 370 mm (meniskem 350 mm) s ohniskovou vzdáleností 3300 mm jej přímo předurčuje k pozorování objektů hlubokého vesmíru. Tedy pro M42 to pravé. Oproti předchozímu příspěvku nebyl Měsíc tolik rušivým elementem, a počasí bylo o něco příznivější (dobrý seeing). Celý příspěvek
Na pražské petřínské Štefánikově hvězdárně je k vidění spousta staré techniky, která i na svůj pokročilý věk nabízí možnosti takřka srovnatelné s moderními přístroji. Jedním takovým veteránem je dvojitý astrograf nazývaný König, tedy – král. Neříká se mu tak jenom díky jeho monstrózní velikosti, jeho vlastníkem byl na počátku minulého století vídeňský obchodník a astronom Rudolf König, který jej používal zejména pro mapování a fotografování Měsíce. Proto i hlavní kopule petřínské hvězdárny obsahuje mnoho exponátů věnovaných právě Měsíci.
Celý příspěvek
Ze semináře sluneční fotografie přináším rychlo-návod na úpravy fotografií Slunce pomocí free programů AutoStakkert, ImPPG a Gimp. Celý příspěvek
Obrázky naší nejbližší hvězdy Slunce zná každý z nás už z dětství. Sledováním jeho putování po obloze během roku nás v určitých ročních obdobích určitě zaujme jeho rozdílná poloha nad horizontem. Tento pohyb lze poměrně složitě zaznamenávat filmovým fotografickým přístrojem, protože citlivý fotografický materiál je možné exponovat maximálně několik minut. V případě digitálního přístroje je to prakticky nemožný úkol. Takřka náhodně se ale zrodila disciplína „Solargrafie“, která využívá přirozené degradace černobílého fotografického papíru vlivem dlouhodobého osvětlení. Fotografickým přístrojem je dírková kamera – camera obscura. Celý příspěvek
Před nedávnou dobou jsem psal o vyjmutí IR filtru z kamery pro Raspberry Pi. Nevratným odstraněním Bayerovy masky, tedy barevného filtru, získáme kameru snímající ve stupních šedé, tedy kameru černobílou. Je to další úroveň úprav, které můžeme se senzory/čipy provádět. Celý příspěvek