Když se dostanete na nějakou z hvězdáren, určitě vás udiví, jak zručně demonstrátoři manipulují s velkými dalekohledy. Součástí každého takového dalekohledu je poměrně velké množství ovládacích prvků, které nám s dalekohledem umožňují nejenom manipulovat, ale přináší nám určitý komfort či přidanou hodnotu. V následujícím textu nebudu tak úplně popisovat jak s dalekohledem zacházet, ale jaké prvky může takový přístroj obsahovat. Celý příspěvek
Když se řekne: hvězdárenský dalekohled – Štefánikova hvězdárna – Maksutov-Cassegrain
Napsat komentář
Už je to přes rok, co jsem měřil a zpracovával proměnnou hvězdu V* EI Cvn. Následující článek v rychlosti shrnuje, jak probíhá zpracování dat vyfotografovaných starou chlazenou kamerou připojenou přes dnes již se na moderních počítačích nevyskytující paralelní port , a ještě starší dalekohled z roku 1921, trpící velkou barevnou vadou, který byl prvním dalekohledem Štefánikovy hvězdárny v Praze. 
V současnosti máme možnost pozorovat nejjasnější kometu za posledních 13 let – C/2020 F3 (NEOWISE). Pokud si budeme chtít její dráhu zobrazit v planetáriu Stellarium, nebudeme pravděpodobně úspěšní. Následující článek popisuje jednoduchý postup přidání informací o této kometě standardní cestou – přes GUI. Vyhneme se tedy možné úpravě datového souboru 
Ať to nazveme konjunkcí nebo jiným termínem, nejedná se o ojedinělý jev. I tak je na společnost planet Saturn, Jupiter, Mars a Měsíce u Žižkovské věže pěkná podívaná… 
Nedávno jsem psal o 
Na pražské petřínské Štefánikově hvězdárně je k vidění spousta staré techniky, která i na svůj pokročilý věk nabízí možnosti takřka srovnatelné s moderními přístroji. Jedním takovým veteránem je dvojitý astrograf nazývaný König, tedy – král. Neříká se mu tak jenom díky jeho monstrózní velikosti, jeho vlastníkem byl na počátku minulého století vídeňský obchodník a astronom Rudolf König, který jej používal zejména pro mapování a fotografování Měsíce. Proto i hlavní kopule petřínské hvězdárny obsahuje mnoho exponátů věnovaných právě Měsíci.
Ze semináře sluneční fotografie přináším rychlo-návod na úpravy fotografií Slunce pomocí free programů AutoStakkert, ImPPG a Gimp. 
Obrázky naší nejbližší hvězdy Slunce zná každý z nás už z dětství. Sledováním jeho putování po obloze během roku nás v určitých ročních obdobích určitě zaujme jeho rozdílná poloha nad horizontem. Tento pohyb lze poměrně složitě zaznamenávat filmovým fotografickým přístrojem, protože citlivý fotografický materiál je možné exponovat maximálně několik minut. V případě digitálního přístroje je to prakticky nemožný úkol. Takřka náhodně se ale zrodila disciplína „Solargrafie“, která využívá přirozené degradace černobílého fotografického papíru vlivem dlouhodobého osvětlení. Fotografickým přístrojem je dírková kamera – camera obscura. 
Před nedávnou dobou jsem psal o