Nějakou dobu jsem se poohlížel po kompaktním, nenáročném a levném dalekohledu určeném pro univerzální použití. Jelikož nejsem problematiky prakticky znalý, je takový výběr spíše sázkou do loterie.
Dá se ale říci, že mi trn z paty vytáhly poslední Vánoce. Pod vánočním stromkem jsem nalezl nový dalekohled. Překvapení to bylo o tolik větší, že jsem o svém výběru a plánech na zakoupení nikomu neříkal.
Pojďme se ale podívat na konkrétní model. Jedná se o Bresser Hunter 10×25. Ten je brandován společností Kaufland pod známkou K Classic X-Cite. Kaufland nenavštěvuji a tuto známku neznám, ale vzhledem k podobným prémiovým označením jiných řetězců lze očekávat, že se jedná o kvalitnější zboží za cenu o třídu nižších výrobků. Pokud se podíváme na ceny dalekohledu Bresser Hunter 10×25 na internetu, pohybují se kolem 650 Kč. Cenu z Kauflandu neznám, ale odhaduji, že bude cca o 200 – 250 Kč nižší.
Parametry
Model Bresser Hunter 10×25 je dalekohled pro univerzální použití. Jedná se o opravdu kompaktní provedení s rozměry 112 x 108 x 33 mm a váhou 203 g. Materiál těla je pogumovaný hliník, který se příjemně drží oběma rukama. Jak již naznačuje název, optika má pevné zvětšení 10 x. Ostření se provádí centrálním kolečkem s možností korekce dioptrií u pravé očnice. Důležité je také zmínit, že je na optiku dalekohledu nanesena antireflexní FC vrstva. Gumové očnice je možné ohrnout, což ocení nositelé brýlí. Samozřejmostí je možnost změny mezioční vzdálenosti.
Kvalitu optiky určuje několik parametrů. Podle těch můžeme rozhodnout, zda je náš vybraný model tím správným. Jejich porozuměním a správné interpretaci se můžeme vyhnout chybnému výběru. Na kvalitě a vlastnostech optiky samozřejmě záleží nejenom u dalekohledů, ale i fotoaparátů. Proto je váha těchto vlastností víceméně shodná u obou typů zařízení.
Každý dalekohled se skládá z několika částí, a to z objektivu, hranolů a okuláru. Ostření se provádí mechanickou změnou vzdáleností čoček objektivu nebo okuláru. Dalekohledy pro speciální použití mohou obsahovat další prvky. Jedním z nich je kupříkladu vestavěný kompas. Ten doplňuje zorné pole o informaci o azimutu.
Bresser Hunter 10×25 obsahuje optiku využívající tzv. střechový systém. Ten je používán u všech kompaktních dalekohledů s rovným tubusem. V zásadě se jedná o typ hranolu použitém v dalekohledu pro obrácení obrazu. Střechové „roof“ hranoly jsou třech typů: Abbe–Koenig, Schmidt–Pechan a Amici. Oproti střechovým hranolům se můžeme setkat s porro hranoly, nejčastěji Porro–Abbe. Dalekohledy s porro hranoly jsou o něco robustnější, ale obraz je o něco kontrastnější a má větší světelnost. Nicméně, kvalitativní rozdíly nejsou nikterak velké a pravděpodobně upřednostníme kompaktní design.
U hranolu ještě zůstaneme a podíváme se na jeho materiál. Ten je označen jako BK-7. Jedná se o nízko roztažné borosilikátové sklo, které je levné, ale vyznačuje se drobnou vignetací, tedy rozptylem obrazu v jeho okrajích. Tyto hranoly nalezneme ve všech levnějších dalekohledech. Oproti tomu se můžeme setkat s materiálem BaK-4. BaK-4 je nízko roztažné korunové sklo s příměsí baria, které má čistší a kontrastnější obraz než BK-7, ale neznatelně menší světelnou propustnost. Rozdíly jsou zejména v průběhu indexu lomu světla, disperzi, atd. To vše souvisí s kompenzací různých optických vad. Materiál BK-7 nám tedy vadit rozhodně nemusí.
Antireflexní vrstva je u modelu Bresser Hunter 10×25 označena jako FC (Fully Coating). Antireflexní vrstvy slouží pro minimalizaci odrazu světla od povrchu skla. Zvětšují tedy jeho propustnost a tím pádem i světelnost. Oproti typu C, kde je antireflexní vrstva nanášena pouze na vnější plochy optického systému, tedy čoček objektivu a okuláru, je v případě FC nanášena na všechna rozhraní sklo-vzduch. Při čištění optiky s antireflexní vrstvou musíme být velmi opatrní, protože se jedná o ve vakuu nanesenou tenkou vrstvu kovu, kterou je možné mechanicky poškodit. K údržbě je vhodné používat přiložený hadřík s trochou isopropanolu k odmaštění skla. Některé dalekohledy mají krytky, které slouží jako ochrana před mechanickým poškrábáním a prachem. Balení Bresser Hunter 10×25 toto příslušenství neobsahuje. Nicméně je v příbalu malá brašna.
Označení 10×25 nás neinformuje pouze o fixním zvětšení 10 x, ale také o průměru objektivu v mm, tedy 25 mm. Tyto hodnoty nám společně dávají další důležité parametry dalekohledu. Obecně lze říci, že čím větší objektiv, tím lepší kvalita zobrazení, ale také robustnější a těžší produkt.
Parametr, který se často vyskytuje v popisech dalekohledů, je velikost výstupní pupily. Hledal jsem vhodnější název, ale marně. Můžeme ji přirovnat k velikosti clony u fotoaparátů. Její hodnota je v mm. Určuje nám použitelnost dalekohledu při pozorování za šera. U lidského oka se velikost zornice pohybuje v závislosti na světelných podmínkách od cca 2 mm do 9 mm. Čím menší intenzita osvětlení, tím větší otvor. Dalekohled bychom měli mít umístěn ve vzdálenosti očního reliéfu – vzdálenosti mezi poslední čočkou okuláru a zornicí. Ta se pohybuje zpravidla od 9 mm do 13 mm. Výstupní pupila je v této vzdálenosti – místo soustředění světelných paprsků v místě zornice. U konkrétního dalekohledu se vypočítá tak, že vydělíme průměr objektivu zvětšením, v našem případě (10×25) = 25 / 10 = 2,5 mm. Pokud se podíváme do okuláru ze vzdálenosti cca 20 cm, uvidíme malý světelný kruh o velikost 2,5 mm – velikost „clony“, kterou prochází světlo kolmo. Čím je velikost větší, tím lépe.
S velikostí objektivu souvisí relativní světelnost. V našem případě je 6,25. Světelnost lze vypočítat jako druhou mocninu velikost výstupní pupily, tedy = 2,52 = 6,25. Vyšší hodnota značí lepší použitelnost při pozorování za šera – vyšší propustnost světla. Bresser Hunter 10×25 nám při nočním pozorování osvětlených ulic města mnoho zážitků nepřinese (nenapadá mě lepší příměr, který si každý dokáže představit). Naopak, v kombinaci s vysokým zvětšením 10 x budeme mít problém bez chvění obraz udržet na rozumné kvalitě.
Další z teoretických hodnot, které slouží zejména pro porovnání jednotlivých dalekohledů je tzv. stmívací faktor. Hodnota se získá odmocněním součinu průměru objektivu a zvětšení, = sqrt (10 x 25) = 15,81. Čím vyšší hodnota, tím lepší. Pro dostatečné pozorování za šera lze uvažovat hodnoty 17,5 a vyšší.
Kromě pevného zvětšení můžeme mít také dalekohledy s manuálním zoomem (označené rozsahem, např. 20-60×70). Zdálo by se, že čím větší zvětšení, tím lepší využitelnost. Ale musíme si uvědomit, že se zvětšením na 8 x můžeme mít problémy se stabilitou obrazu, rozmazáním. Moderní technika je nám ale vstřícná a existují, jako v případě fotoaparátů, optické stabilizační systémy. Bresser Hunter 10×25 ale takový systém neobsahuje. Jeho integrace zvyšuje cenu dalekohledu v řádech násobků. V chladném prostředí se nám i desetinásobné zvětšení může zdát až přehnaným a v ruce neudržitelným.
Obecně udávaným parametrem je šířka zorného pole. Jeho velikost je udávána na vzdálenost 1000 m. Tedy, jak široký obraz vidíme při pozorování objektů vzdálených 1 km. Vyjádřením může být vzdálenost krajních bodů v metrech nebo úhel ve stupních. S větším zvětšením klesá šířka zorného pole. U Bresser Hunter 10×25 je šířka zorného pole 96/1000m, 5,49°.
Zejména dražší modely dalekohledů obsahují záměrné kříže se stupnicí. Ty slouží k přibližnému určení vzdálenosti k objektům. Bresser Hunter 10×25 záměrné kříže neobsahuje.
Dalekohled není vodotěsný, což se může projevit zejména v zimním období při změnách prostředí, tedy přechod mezi budovami a venkem, jeho rosením. Rizikové je také jeho nošení ve vnitřních kapsách zimních bund. Po nějaké době můžeme v optice pozorovat slabé, rozmazané, pavučinové objekty. To bývá způsobeno nejčastěji zarůstáním optiky různými houbami. Jejich spory se mohou dostat do neutěsněného těla dalekohledu a následně vlivem vhodných podmínek dále vegetovat. Z toho důvodu jsou dražší modely vodotěsné a často také plněné dusíkem.
Nastavení
Pro první použití je potřeba dalekohled správně nastavit. Jedná se pouze o nastavení tzv. dioptrické korekce, tedy seřízení rozdílů optiky pro pravé a levé oko. V návodu je uveden běžný postup:
- Vybereme vzdálený objekt,
- seřizovací prvek u pravé očnice nastavíme do polohy 0,
- zavřeme pravé oko a pomocí levého oka zaostříme objekt centrálním ostřícím prvkem,
- zavřeme levé oko a pomocí pravého oka doostříme objekt seřizovacím prvkem u pravé očnice.
Popravdě, největší problém je vybrat vhodný objekt, na který ostříme. Zdá se to být jednoduché, ale udržet dalekohled se zvětšením 10 x bez stativu je venku v zimě úkolem přímo nadlidským. Nejprve jsem vybral asi 8 cm vysoký text na cca 80 m vzdáleném objektu. Text se mi zpočátku podařilo zaostřit, ale po několika dalších desítkách sekund bylo stabilní udržení dalekohledu bez chvění problém. Text jsem nakonec vzdal a vybral si blíže umístěnou drátěnku, která mi přišla vzhledem k okolní barvě a struktuře pozadí vhodná.
Tím jsem prozatím s nastavováním dioptrické korekce přestal.
Napadlo mě ale využít něčeho, co se používá ve světě optiky a fotografování. Vytvořil jsem vlastní sadu testovacích vzorů, které lze pohodlně vytisknout na formát A4 a případně zalaminovat. Obsahuje testovací vzory jako Siemens star, USAF 1951, apod.
Vzory ve formátu PDF
Vzory ve formátu SVG
Závěr
Dalekohled Bresser Hunter 10×25 je jednoduchý společník pro vyjížďky do přírody a nenáročné použití. Určitě je ale potřeba brát v úvahu absenci vodotěsného těla. Pro pozorování hvězdné oblohy, stejně jako drobného ptactva se moc nehodí. Pro takové účely existují dalekohledy v jiné cenové kategorii a s jinou výbavou, určené především na tripod.