Na pražské petřínské Štefánikově hvězdárně je k vidění spousta staré techniky, která i na svůj pokročilý věk nabízí možnosti takřka srovnatelné s moderními přístroji. Jedním takovým veteránem je dvojitý astrograf nazývaný König, tedy – král. Neříká se mu tak jenom díky jeho monstrózní velikosti, jeho vlastníkem byl na počátku minulého století vídeňský obchodník a astronom Rudolf König, který jej používal zejména pro mapování a fotografování Měsíce. Proto i hlavní kopule petřínské hvězdárny obsahuje mnoho exponátů věnovaných právě Měsíci.

Nebudu se rozepisovat o panu Königovi a jeho dalekohledu, který si zaslouží prohlídku přímo na hvězdárně, nicméně, mám i něco, s čím se rád pochlubím. Jsou to fotografie mlhoviny M42 a Měsíce pořízené moderní zrcadlovkou pomocí již zmíněného dalekohledu.

Doplním, že jsem fotografoval na pravém tubusu o průměru 180 mm a ohniskové délce 3430 mm. Optika tohoto dalekohledu je původní, se kterou pozoroval již zmíněný Rudolf König. Původní optika levého dalekohledu o průměru 210 mm a ohniska 3430 mm byla později nahrazena průměrem 200 mm s ohniskem 3000 mm. Bohužel se na kvalitě fotografií podepsalo počasí – seeing a svit Měsíce (v případě M42). Hubbleův vesmírný dalekohled to sice není, ale i tak je to paráda…

Mlhovina M42 je jedna z nejznámějších a největších mlhovin viditelných malým dalekohledem. Je tak jasná, že je možné ji v souhvězdí Oriona vidět mimo přesvětlená města pouhým okem. Ve středu zachycené mlhoviny je patrná čtveřice hvězd, které se říká Trapéz. Obrázek není nikterak vyvedený, protože maximální použitelná expozice jednotlivých snímků byla pouhých 8 sekund (žádné korekční snímky jsem nefotorafoval). Přeci jenom se na dalekohledu podepisuje neúprosný zub času, a na vůlích je to znát. Druhým nepřítelem snižujícím kvalitu fotografií byl Měsíc ve fázi těsně před úplňkem jeho svit se přímo „opíral“ do vstupní čočky dalekohledu. Celkem bylo použito 42 fotografií, které jsou složeny programem DeepSkyStacker a dále lehce upraveny GIMPem.

Měsíc byl o něco větší oříšek. Díky poměrně malému zornému poli a většímu přiblížení bylo nutné pořídit fotografie různých částí Měsíce (mozaiku), a ty následně spojit do výsledné. Celkem jsem pořídil 178 fotografií v mozaice 3 x 2. Z fotografií v jednotlivých polích (29 nebo 30 snímků) byly vybrány nejlepší (92, zbytek byl znehodnocen již zmíněným seeingem) a složeny v programu PIPP (Planetary Imaging PreProcessor).  Výsledkem 6 fotografií různých částí Měsíce, které se překrývaly. V tu chvíli se dostal ke slovu Microsoft ICE, který vše složil do jediného obrázku. Protože počasí nebylo pro fotografování příhodné, bylo nutné obrázek ještě doostřit programem ImPPG (Image Post-Processor).