Sběr hub někteří lidé považují za relaxaci, jiní, zejména pod vlivem těch prvních, za utrpení. Čas od času ale některý ze „zkušených“ mykologů amatérů přijde s tvrzením, že nejvíce hub zaručeně roste během úplňku…Podíváme-li se na nejčastější důvody takového tvrzení, jsou jimi bezesporu obecný vliv Měsíce v úplňku na vše živé a neživé, a spojení měsíce s přílivem a odlivem.
Logická úvaha
Samozřejmě Měsíc jistým způsobem ovlivňuje dění na planetě Zemi, a bez jeho přičinění bychom zde podle některých teorií pravděpodobně nebyli. Vliv úplňku, oproti jiným fázím Měsíce, je způsoben zejména množstvím odraženého elektromagnetického vlnění (viditelného světla) od jeho povrchu. Některé organismy reagující na tento jev mohou vykazovat chování podobné tomu, jaké lze pozorovat za běžného denního osvětlení. Drobným rozdílem mezi přímým slunečním světlem a tím odraženým je jeho polarizace. V případě přímého hovoříme o nepolarizovaném vlnění, které se díky Schnellovu zákonu po odražení zjednodušeně „mění“ na polarizované.
Příliv a odliv
Proč jsou ale spojovány jevy Měsíce v úplňku s přílivem a odlivem? To je dáno pravděpodobně tím, že v našich končinách není žádné moře či velká vodní plocha, na které by byl tento jev rozpoznatelný. Příliv a odliv jsou způsobeny slapovými silami, tedy gravitací (někdy je gravitační interakce mylně zaměňována za magnetismus, a obecně se o ní nepřesně hovoří jako o přitažlivosti – kvůli značnému zjednodušení). Ta je, jak známo interakcí vyvolanou veškerou hmotou i nehmotnými částicemi (foton) a současně na veškerou hmotu i nehmotné částice působí přitažlivě. Tak jako Měsíc působí na Zemi, působí Země na Měsíc. Na Zemi se toto působení projevuje dmutím oceánů a moří pod obíhajícím Měsícem.
Slapové jevy, tedy i příliv a odliv, nejsou doménou pouze úplňku, ale působí v každý okamžik průletu Měsíce kolem konkrétního místa na Zemi. Tedy i když Měsíc v úplňku není. Jak jsem již napsal, úplněk je pouze odražené sluneční světlo od povrchu Měsíce. Toto světlo nikterak nedodává Měsíci další hmotu (a ještě k tomu pouze v okamžiku, kdy úplněk pozorujeme z našeho stanoviště my – na jiných odlehlých místech planety v tu dobu žádný úplněk není), a proto není ani větší jeho gravitační působení a nevytvářejí se „větší vlny“. Pouze je Měsíc na obloze více vidět.
Vytahování vláhy z půdy
Pokud bychom brali v úvahu tvrzení, že měsíc v úplňku „vytahuje“ z půdy vláhu, a proto houby, které z cca 85 % obsahují vodu jsou tím pádem ovlivněny, určitě bychom mezi zemským povrchem a Měsícem pozorovali stále se pohybující ohromný oblak vodní páry v podobě mračen. Růst organismů je založen na buněčném dělení, tedy chemických procesech, při kterých je potřeba určité množství minerálních látek a energie. Tento proces není závislý na mechanickém ovlivnění tkáně působením síly (pokud budeme za houbu tahat provázkem, neporoste rychleji) – např. gravitační, a proto také gravitační působení Měsíce nemá na tento proces vliv. Stejně jako na vodu působí gravitace i na ostatní hmotu, jakou jsou ostatní kapaliny včetně vzduchu, a pevné materiály (např. prachové částice). Popravdě, nikdy jsem nepozoroval, že by mi během úplňku ze sklenice „utekla“ voda, nebo mě vytahoval z postele, byť jsem z cca 70 % tvořen vodou :-)
Měsíční svit
O něco více světla během nočních hodin může mít na růst hub význam pouze u některých druhů. Jednoduchým příkladem opaku mohou být žampiony a množství jiných hub, které jsou schopné růst v úplné tmě.
Studie
Budeme-li hledat nějakou relevantní studii týkající se vlivů úplňku na růst hub budeme pravděpodobně zklamáni. Je to, slovy klasiků, opravdu těžká písemná práce.
Já jsem ale jednu takovou nalezl. V roce 2011 ji napsali S. Egli, F. Ayer a M. Merlini pro švýcarský Federální institut pro les, sníh a krajinný výzkum. Její název je More mushrooms under a full moon – myth or reality? a byla vydána v mezinárodním věstníku mykologie SYDOWIA, který má na starosti Fakulta biodiversity univerzity Vídeň. (lokálně)
V popsaném experimentu bylo ve Švýcarsku mezi roky 1990 a 2007 nasbíráno 1715 datovaných mykologických vzorků. Sběr byl prováděn na pěti různých místech s rozdílnou nadmořskou výškou, stářím a složením lesa, úhrnem srážek a velikostí území.
Po pečlivé analýze získaných dat vytvořili autoři graf zobrazující růst hub v jednotlivých dnech následujících po úplňku.
Černá linka znázorňuje průměrný počet nálezů v jednotlivých dnech.
Výsledek
Na základě logického uvažování anebo závěrech zmíněné studie vidíme poměrně jasný závěr, že Měsíc v úplňku nemá žádný, případně zaznamenatelný, vliv na růst hub v tuto dobu. Důležitými parametry jsou teplota, vlhkost, živiny a čas.
Přiznávám, vliv úplňku na růst hub beru velice skepticky, nicméně houby, stejně jako rostliny a živočichové, jsou neoddělitelnou součástí našeho ekosystému, a já jim fandím a mám je rád…