Dosah rádiové vlny, elektromagnetického vlnění, je dán několika aspekty. Mezi ně patří použitý kmitočet, vyzářený výkon, polarizace vlnění, vyzařovací diagramy antén, ale také počasí, možné překážky a profil terénu. Zjistit, nebo případně vypočítat, přesný dosah s vyznačením na mapě je velice problematické a v amatérských podmínkách prakticky nemožné. Díky moderním technologiím a znalostem fyziky si můžeme alespoň přibližně nechat vykreslit dosah přímé rádiové vlny v závislosti na profilu terénu. Celý příspěvek
Zobrazení dosahu přímé rádiové vlny na profilu terénu
2 komentáře
Kdo někdy řešil připojení 2 400MHz antény k WiFi routeru pomocí koaxiálního kabelu, určitě strávil nějakou dobu vzájemným porovnáváním a vybíráním toho nejvhodnějšího výrobku. Ať se zaměříme na kvalitu nebo cenu, vždy se poohlížíme ve skupině označené jako „impedance 50 Ω (ohm)“. To proto, že takřka většina zařízení sloužících pro současný příjem a vysílání radiového signálu má pro tuto impedanci přizpůsobené své obvody. 
Příkazový řádek není pouze doménou systémů UNIX, ale můžeme ho použít i v prostředí Microsoft Windows. Zejména díky 
O 
O tom, jak nastavit WiFi rozhraní v distribucích GNU/Linux, lze nalézt velké množství zdrojů. V poslední době se setkáváme zejména s přístupem, kdy je automaticky operačním systémem příslušné rozhraní nalezeno, připojeno do systému a využíváno. Můžeme se však dostat do situace, kdy nám z nějakého důvodu tento, systémem řízený, proces nevyhovuje. 
V předchozím příspěvku jsem se zabýval stavbou smyčkové antény 
Jako u všech rádiových přenosů, i ty datové, využívající technologii WiFi potřebují pro svoji bezchybnou funkci dostatečně silný a kvalitní signál. Jedním z předpokladů je použití vhodně navržené a vyrobené antény. To platí jak pro kmitočtové pásmo 2,4 GHz, tak i 5 GHz.