V dnešní době vlastní většina obyvatel zařízení umožňující komunikaci v sítích GSM, 3G nebo LTE. Najdou se ale situace, kdy se tyto technologie, i přes existenci množství „neomezených“ tarifů, stávají neefektivními a zbytečně komplikovanými. Mimo těchto moderních technologií lze ale pro profesionální a zájmové účely použít i jednodušší zařízení. Těmi po desetiletí jsou a nadále zůstanou radiostanice všeho druhu. Radiostanice nenalézají místo pouze u hasičů, skladníků, v bezpečnostních agenturách, ve stavebnictví a u taxikářů, ale i v restauracích, hotelech, v letecké a lodní dopravě, při hraní paintballu, houbaření, hlídání dětí, apod. Většinou se jedná o hlasovou komunikaci s dosahem max. několika málo kilometrů v analogové či digitální formě.
Co je radiostanice
Radiostanice je technické zařízení sloužící k bezdrátové komunikaci pomocí elektromagnetických vln. Skládá se z vysílací a přijímací části. Funkce vysílače je zjednodušeně taková, že zvuk zachycený mikrofonem je převeden na nízkofrekvenční elektrický signál, který je následně „modulován“. Vzniklý vysokofrekvenční signál je zesílen a v podobě elektromagnetického vlnění o určitém kmitočtu vysílán skrze anténu. Příjem si můžeme popsat obráceně. Anténou přijaté elektromagnetické vlnění o určitém kmitočtu je zesíleno, následně demodulováno, a v podobě nízkofrekvenčního signálu přivedeno do reproduktoru, ze kterého slyšíme přenesený zvuk.
Za těmito operacemi se skrývá množství elektronických součástem a desetiletí vývoje.
Kmitočtové spektrum a jeho regulace
V současné době je využívání přenosu pomocí elektromagnetického pole velmi časté pro všemožná odvětví. Aby se zabránilo vzájemnému ovlivňování a rušení zařízení, bylo nutné začít frekvenční spektrum regulovat a harmonizovat. Regulace probíhá na několika úrovních. Celosvětově vzniká množství závazných doporučení, které jsou následně přejímány a doplňovány národními regulátory.
V mezinárodním měřítku jde zejména o organizace ITU (International Telecommunication Union), ETSI (European Telecommunications Standards Institute), NATO (North Atlantic Treaty Organization), CEPT (Conférence Européene des Administrations des Postes et des Télécommunications), IARU (International Amateur Radio Union), IMO (International Maritime Organization), ICAO (International Civil Aviation Organization). V České republice je regulátorem ČTÚ (Český telekomunikační úřad).
Kmitočtové spektrum je rozděleno do velkého množství bloků o určité šířce. Tyto bloky jsou určeny pro nejrůznější typy komunikací. Velká část je určena pro komerční provoz, kde je možné zakoupit (získat koncesi – licenci) část kmitočtového spektra pro vlastní účely. Vždy jsou ale definovány technické parametry zařízení, které lze pro provoz využít, jakými jsou např. šíře pásma, maximální vyzářený výkon, územní pokrytí atd. Typickým příkladem může být využití pro mobilní technologie – GSM, 3G, LTE; digitální televize – DVB-T, DVB-S; bezdrátové spoje; nebo taxislužby či policie. Další části slouží pro komunikaci letadel, lodí a obecně prospěšných nekomerčních systémů (meteorologické a vědecké družice).
Třetím typem jsou úseky pásem pro použití radioamatéry. Pro provoz na těchto kmitočtech je zapotřebí vlastnit radioamatérskou licenci, která může být udělena až po složení příslušných zkoušek. Ty obsahují povinnou znalost legislativy (mezinárodní i ČR – viz Radioamatérský tahák), mezinárodní komunikace (hláskovací tabulka, Q kódy, …) a techniky. Pokud splní zákonné podmínky, mohou radioamatéři získat licenci k vysílání na jim určených kmitočtech. Tato licence je placená a má omezenou platnost. Radioamatéři musí také splňovat množství podmínek uložených zákonem.
Posledním typem bloků jsou kmitočty využitelné bez jakýchkoli licencí (bez individuálního oprávnění) a plateb. Lze zde provozovat RC modely, bezdrátová ovládání automobilů (klíče), měřiče různých veličin v chytrých domácnostech, WiFi, a pro nás v tomto článku důležitá, radiová zařízení malého výkonu provozovaná společně na určených kmitočtech v pásmech 27 MHz – 450 MHz (CB, PMR446, „sdílenky“).
Plán využití rádiového spektra v ČR je dostupný na internetových stránkách ČTÚ.
Možnosti
Podíváme-li se na možnosti přenosu hlasu bez individuálního oprávnění (licence), máme na výběr několik typů zařízení. Vždy záleží na našich požadavcích a účelu komunikace.
CB (Citizen Band; 27 MHz)
Provoz občanských radiostanic upravuje všeobecné oprávnění č. VO-R/7/08.200S-22, které vychází z doporučení T/R 20-09 E. Zařízení musí splňovat technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení, specifikovaná v nařízení 426/2000 Sb. a 483/2002 Sb. Informace o kmitočtovém spektru lze nalézt na internetových stránkách ČTÚ.
Radiostanice CB je možné použít jako pozemní tak i lodní (nelze je použít v letadle, pro seskoky padákem, paragliding nebo satelitní komunikaci – včetně odrazů od vesmírných těles). Vyrábějí se v provedení ruční, vozidlové a pevné stacionární. Výhodou je nízký provozní kmitočet a poměrně velký vysokofrekvenční výkon 4 W, díky čemu lze běžně dosahovat spojení na desítky kilometrů (za příhodných podmínek a přímé viditelnost až stovek km). Jsou velmi oblíbeným společníkem při cestách profesionálních řidičů kamionů. Jelikož se ale jedná o poměrně sofistikované zařízení, cena se pohybuje v rámci několika tisíců Kč.
CB mohou využívat jak fyzické, tak právnické osoby. Jelikož jsou zařízení používána na sdílených kmitočtech, které si nelze nárokovat pro sebe, případné rušení jinou stanicí si musí uživatelé vyřešit vzájemnou dohodou. Využívání rádiového spektra s sebou nese povinnost zachování mlčenlivost. Více viz legislativa.
V pásmu kmitočtů 26,565 MHz – 27,405 MHz je možné využít 80 kanálů maximálním výkonem radiostanice 4 W. Je povoleno vysílání kmitočtovou nebo fázovou modulací (třídy F3E a G3E), přičemž vysílání amplitudovou modulací (třídy A3E, J3E a R3E), byť je používána, povoleno není. Zařízení nesmí být mechanicky ani elektricky měněno, tzn. nelze např. zásahem zvyšovat/snižovat výkon. Není povoleno použití přídavných zesilovačů a směrových antén se ziskem v horizontální rovině (polarizace), ostatní typy externích antén použít lze. Není povoleno použití převaděčů (zařízení pro rozšíření pokrytí). Není povoleno připojení k veřejné telekomunikační síti.
Prostřednictvím stanice je povoleno předávání zpráv formou mluvené řeči (telefonie) a dat. Není povoleno používání utajovačů hovorů (scrambler, invertor).
Často používanou funkcí je selektivní volba. Využívá se zejména při volání protistanice. Ta na svém zařízení nastaví „volací DTMF kód“ a pokud jej někdo při vyvolávání zadá, stanice tuto skutečnost oznámí.
Kanál č. 9 (27,065 MHz) je vyhrazen pro informace zvláštní důležitosti (nouzové volání, havárie). Kanál č. 1 (26,965 MHz) se doporučuje využívat jako svolávací.
Zařízení nelze použít jako letadlovou (pohyblivá stanice letecké pohyblivé služby umístěná na palubě letadla) nebo leteckou stanici. Tím pádem jej nelze použít pro paragliding. Použití na lodi není zakázáno.
PMR446 (Personal Mobile Radio; 446 MHz)
PMR446, někdy nepřesně pouze PMR (Professional Mobile Radio/Private Mobile Radio), je další částí kmitočtového spektra používaného pro fyzické i právnické osoby. Zkratka PMR (bez 446) je využívána pro profesionální systémy (soukromé pohyblivé rádiové spoje a sítě), které mají podobnou architekturu jako GSM (viz TETRA, DMR, PAMR, atd.).
Provoz zařízení PMR446 upravuje všeobecné oprávnění č. VO-R/03/07.2007.13, které vychází z ERC/DEC(98)25 a ECC/DEC/(05)12. Zařízení musí splňovat technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení, specifikovaná v nařízení 426/2000 Sb. a 483/2002 Sb. Informace o kmitočtovém spektru lze nalézt na internetových stránkách ČTÚ.
Zařízení PMR446 mají nejvyšší povolený vysokofrekvenční vyzařovací výkon 500 mW e.r.p. (výkon stanice + zisk antény – útlum kabelu). Nesmí být mechanicky ani elektricky měněny a obsahují pevnou, neoddělitelnou anténu (tu není dovoleno nikterak modifikovat, vyměňovat nebo integrovat konektory pro připojení externí antény).
Na rozdíl od CB je toto spektrum v části UHF. Díky tomu je propagace vysokofrekvenčního signálu o poznání horší (čím vyšší kmitočet, tím menší prostupnost překážkami a prostředím). Dostupné jsou pouze ruční přenosné verze bez možnosti zabudování do automobilu nebo použití jako pevné stanice. Dosah PMR446 je v městské zástavbě až několik stovek metrů, při přímé viditelnosti několik kilometrů. I přesto je možné docílit spojení až na vzdálenost několika stovek kilometrů – specifická a velmi ojedinělá spojení. Ceny začínají na několika stovkách Kč za pár u jednodušších modelů až po tisíce u profesionálních. Kromě ceny bývá rozdíl v kvalitě zpracování, výkonnostních parametrech a výbavě. Byť jsou všechny modely limitovány stejným nejvyšším povoleným vyzařovacím výkonem, profesionální modely jsou více optimalizované a kromě výborných parametrů při vysílání mývají i znatelně lepší citlivost při příjmu. Do nadstandardní výbavy patří kupříkladu navigační systém GPS.
Lze zakoupit verze analogové 8kanálové pracující v kmitočtovém pásmu 446,0 – 446,1 MHz a kanálovou roztečí 12,5 kHz (FM modulace), nebo digitální využívající pásmo 446,1 – 446,2 MHz s roztečí 6,25 kHz (16 kanálů FDMA – dPMR446) nebo 12,5 kHz (8 kanálů TDMA – DMR Tier I). V současnosti jsou nejdostupnější a nejlevnější analogové verze.
Vzhledem k definici, že se jedná o využití pro pozemní pohyblivou službu, není možné PMR446 použít jako letadlové, letecké nebo lodní stanice. Tím pádem PMR446 nelze použít pro paragliding a jachting – bohužel se v obou případech navzdory všeobecnému oprávnění používají. Velmi často nalezneme uplatnění jako dětské chůvičky.
Kromě již zmíněné modifikace není povoleno v pásmu PMR446 používat běžné radioamatérské stanice s naprogramovanými kanály PMR446. Nevyhovují možností odejmutí a výměny antény a maximálním vysílacím výkonem, který je vyšší nežli povolených 500 mW e.r.p. Podobný hendikep mají profesionální stanice, které lze naprogramovat u prodejce.
Za porušení/nedodržení všeobecného oprávnění hrozí dle zákona 127/2005 Sb. právnické a podnikající fyzické osobě (§118, čl. 22) pokuta až 2 000 000 Kč, nepodnikající fyzické osobě (§119, čl. 7) až 100 000 Kč. A to jak v případě použití nevyhovujícího zařízení, tak využití např. pro paragliding nebo jachting. Důrazně si takové počínání doporučuji rozmyslet, protože několik pokut kvůli provozu PMR446 bylo uděleno.
Kmitočty využívané pro analogovou verzi
| Kanál | Kmitočet (MHz) |
| 1 | 446,00625 |
| 2 | 446,01875 |
| 3 | 446,03125 |
| 4 | 446,04375 |
| 5 | 446,05625 |
| 6 | 446,06875 |
| 7 | 446,08125 |
| 8 | 446,09375 |
U PMR446 neexistuje nic podobného jako selektivní volba, která je známá z CB. Je zde však systém CTCSS (Continuous Tone-Coded Squelch System). Někdy se mu říká nesprávně subkanály. Je to systém, kde lze při práci s vysílacím zařízením nastavit tzv. subtón. Tím je přidaný signál o velice nízkém kmitočtu, který není při poslechu zřetelně rozeznatelný. Má kmitočet od 67 Hz do 257 Hz. Tyto subtóny jsou číslovány od 1 do 32, 38 nebo až 50 v závislosti na modelu radiostanice. Dá se říci, že se jedná o „rozšíření počtu kanálů“ ze základních 8mi. Pokud je na radiostanici nastaven kód CTCSS, radiostanice při příjmu nastaveného kanálu (kmitočtu) kontroluje, zda je přítomný tento CTCSS subtón. Pokud je tomu tak, logika radiostanice zareaguje a demodulovaný zvuk je slyšet z reproduktoru. Pokud je CTCSS vypnut, tato kontrola není prováděna a radiostanice reaguje na jakýkoli přijímaný signál na naladěném kanálu. A to bez ohledu, zda obsahuje nebo neobsahuje CTCSS. Mylně bychom se tedy domnívali, že nastavením CTCSS zamezíme ostatním uživatelům v poslechu naší komunikace.
Vysílat samozřejmě můžeme pouze v případě, že nikdo jiný radiový kanál nevyužívá. Proto jsou radiostanice vybaveny tlačítkem MONITOR. Jeho použití je důležité zejména v případě, že využíváme CTCSS. Při stisknutí tohoto tlačítka dojde k dočasné deaktivaci CTCSS a my slyšíme vše, co je na konkrétním kanálu vysíláno – případně pouze šum, tzn., že je kanál volný. Některé radiostanice mají funkci CTCSS SCAN. Po její aktivaci a využití CTCSS protistanicí, nám naše radiostanice zjistí číslo subtónu v aktuálně probíhající vysílací relaci.
Jelikož jsou zařízení používána na sdílených kmitočtech, které si nelze nárokovat pro sebe, případné rušení jinou stanicí si musí uživatelé vyřešit vzájemnou dohodou. Využívání rádiového spektra s sebou nese povinnost zachování mlčenlivost. Více viz legislativa.
Zařízení provozovaná společně na určených kmitočtech v pásmu 27 až 450 MHz – VHF, UHF „sdílenky“
Zobecnělé označení „sdílenky“ se používá pro radiostanice provozované na základě všeobecného oprávnění VO-R/16/08.2005-28. Zařízení musí splňovat technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení, specifikovaná v nařízení 426/2000 Sb. a 483/2002 Sb. Je možné je využívat jak právnickými, tak fyzickými osobami bez individuálního oprávnění. Plány využití rádiového spektra je možné nalézt v dokumentech PV-P/26/09.2010-10, PV-P/1/03.2012-3 a PV-P/15/02.2009-4, případně na internetových stránkách ČTÚ.
Radiostanice používané pro toto kmitočtové pásmo bývají pravidla profesionální zařízení předprogramovaná od výrobce nebo prodejce. Dle specifikace rádiového spektra (dokumenty výše) je lze použít pro službu pohyblivou kromě letecké pohyblivé. Opět je tedy nemůžeme použít pro paragliding, seskoky padákem, apod.
Podíváme-li se do všeobecného oprávnění VO-R/16/08.2005-28, nesmí být stanice provozovány s přídavnými zesilovači ani převaděči a mohou být pouze přenosné, nikoli zabudované ve vozidle nebo objektu. Není povolen provoz se závěsnými nebo pevnými anténami. Stejně jako v případě CB a PMR446 nesmí být stanice elektricky ani mechanicky měněna.
Radiostanice mohou pokrývat celkem čtyři bloky v pásmu 27 – 450 MHz, které mají omezený vyzařovací výkon e.r.p. (výkon radiostanice + zisk antény – útlum kabelu spojujícího radiostanici a anténu) a šířku pásma. Radiostanice pro VHF pásma 34 MHz, 77 MHz a 81 MHz bychom sháněly asi velice obtížně, proto se soustředíme na pásma VHF 172 MHz, 173 MHz a UHF 448 MHz, 449 MHz. Při programování stanic si musíme dát pozor na maximální vyzařovací výkon a šířku pásma. Pokud tyto parametry nedodržíme, vystavujeme se riziku pokuty (stejně jako v případě PMR446).
VHF – 34 MHz
| Kmitočet (MHz) | Vyzářený výkon | Šířka pásma |
| 34,050 34,075 34,150 34,175 |
1 W e.r.p. | 16 kHz |
VHF – 77 MHz, 81 MHz
| Kmitočet (MHz) | Vyzářený výkon | Šířka pásma |
| 77,025 77,050 77,075 77,100 77,725 78,000 81,725 81,750 |
1 W e.r.p. | 16 kHz |
VHF – 172 MHz, 173 MHz
| Kmitočet (MHz) | Vyzářený výkon | Šířka pásma |
| 172,650 172,950 172,975 |
5 W e.r.p. | 10 kHz |
| 172,725 173,050 |
1 W e.r.p. | 10 kHz |
UHF – 448 MHz, 449 MHz
| Kmitočet (MHz) | Vyzářený výkon | Šířka pásma |
| 448,490 448,570 448,610 |
5 W e.r.p. | 14 kHz |
| 449,770 449,810 |
1 W e.r.p. | 14 kHz |
Pokud máme možnost, vybereme raději podporu pásma VHF 172 MHz a 173 MHz, a to zejména z důvodu lepší prostupnosti signálu nežli v případě pásma UHF (odraz signálu je sice u UHF lepší než u VHF, ale nižší kmitočet VHF lépe prochází předměty).
Jelikož jsou zařízení opět používána na sdílených kmitočtech, které si nelze nárokovat pro sebe, případné rušení jinou stanicí si musí uživatelé vyřešit vzájemnou dohodou. Využívání rádiového spektra s sebou nese povinnost zachování mlčenlivost. Více viz legislativa.
Radioamatérské radiostanice
Radioamatérská činnost podléhá zákonné úpravě a to zejména zákonu 127/2005 Sb. (o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů) a vyhlášce 156/2005 Sb. (o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby). Na rozdíl od používání zařízení bez individuálního oprávnění musí radioamatéři skládat zkoušky způsobilosti, platit koncesní poplatky a využívat amatérskou radiokomunikační službu pouze nevýdělečně. Obsah i forma komunikace je omezena výše zmíněnou vyhláškou.
Oproti běžným uživatelům mohou radioamatéři vyvíjet vlastní komunikační zařízení, které ale musí dodržovat veškeré zákonné úpravy o povolených výkonech, vyzařování a rušení. I tyto záležitost jsou předmětem příslušné zkoušky. Na internetových stránkách ČTÚ je možné získat otázky testu i se správnými odpověďmi (lze si udělat představu o tom, že se vše naučit není jednoduchou záležitostí).
Kmitočtové spektrum vyčleněné radioamatérům lze využít pouze pro sebevzdělávání nebo pro vzájemná spojení. Bez příslušné koncese (individuální oprávnění) není možné v těchto pásmech vysílat. To bývá často porušováno při využívání např. systému APRS (Automatic Packet Reporting System) nebo nelegálnímu zneužívání radioamatérských převaděčů.
Radiostanice používané radioamatéry zpravidla pokrývají i pásmo PMR446, ale jejich využívání není legální. Tyto radiostanice lze nicméně zakoupit i bez radioamatérské koncese. Pro provoz se ale vyžaduje odborná způsobilost:
127/2005 Sb., Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), § 26 Odborná způsobilost
( 1 ) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu
d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu.
FRS/GMRS
FRS (Family Radio Service) a GMRS (General Mobile Radio Service) jsou americkými systémy, které nejsou v ČR povoleny. Jejich použití koliduje s komerčním využitím kmitočtového spektra pro Aplikace Mobilní sítě (Telefonica O2) a Aplikace PMR pro železnici. V případě rušení si můžeme být jisti, že se za námi přijde podívat někdo z ČTÚ, a bude vést dlouhý monolog zakončený předáním složenky.
Na co se zaměřit při výběru
Pokud nechceme radiostanici používat pro komunikaci s ostatními lidmi v okolí, ale pouze pro rodinu nebo firmu, pravděpodobně nebudeme pořizovat CB. Díky použitému kmitočtu mívá také poměrně velkou anténu. Kolem CB je nicméně rozsáhlá komunita uživatelů a klubů. Pokud máme zájem amatérsky vysílat bez individuálního oprávnění (licence) a nechceme skládat radioamatérské zkoušky, je pro nás CB nejlepší možností.
U PMR446 je největším omezením maximální vyzářený výkon 0,5 W e.r.p. Pro komunikaci v rámci menšího prostoru či budovy nebo využití jako dětské chůvičky či při hledání hub v lese nám budou tyto jednoduché a levné stanice pravděpodobně vyhovovat. Díky omezenému maximálnímu vyzářenému výkonu mají i menší spotřebu. Při jejich použití však musíme dbát na ohleduplnost a slušnost vůči ostatní uživatelům pásma. Současně nesmíme nikomu sdělovat obsah komunikace jiných osob (zákon 40/2009 Sb., §182; případně Listina základních práv a svobod, hlava druhá, oddíl první, článek 13).
Časté použití PMR446 pro paragliding a jachting je v rozporu s všeobecným oprávněním a tudíž zakázané.
Velká část uživatelů používá PMR446 při cestování automobilem. Zde je potřeba si uvědomit, že rušení od automobilového provozu je tak velké, že se nám komunikační vzdálenost může zkrátit až na pouhých několik desítek metrů. V případě použití v horském terénu, např. při lyžování, PMR446 bezpečně pokryje celou sjezdovku v přímé viditelnosti. Bez přímé viditelnosti bude komunikace prakticky nemožná. I kolem PMR446 vzniká komunita uživatelů, nicméně díky jejich dosahu se oproti CB jedná o pouhé kapky v moři.
Chceme-li komunikovat pouze v rámci rodinného výletu, hotelu nebo staveniště, pravděpodobně vybereme možnost radiostanic naprogramovaných pro použití VHF 172 MHz, 173 MHz. V případě potřeby můžeme volit mezi kanály s vyzařovacím výkonem 1 nebo 5 W e.r.p. Pravděpodobnost zarušení pásma různými chůvičkami a hrajícími si dětmi je v současné době vzhledem k rozšířenosti a ceně PMR446 malá.
V každém případě si musíme uvědomit, že nás za každé situace může kdokoli poslouchat a naši komunikaci dokonce beztrestně rušit.
Důležitým hlediskem při výběru radiostanice je splnění všech zákonných podmínek, zejména všeobecného oprávnění a navazujících předpisů týkajících se elektromagnetického vyzařování (rušení). Stanice musí být samozřejmě schválena pro provoz v ČR nebo EU.
Monitorování rádiového spektra
ČTÚ provádí kontinuální monitoring spektra jak pomocí systému ASMKS (Automatický Systém Monitorování Kmitočtového Spektra), tak pomocí mobilních zařízení. ASMKS obsahuje cca 12 pevných velmi citlivých stanic rozmístěných po celé ČR monitorující kmitočtové pásmo od 9 kHz až do 60 GHz. Podezřelý signál je automaticky lokalizován a nahrán pro pozdější identifikaci.
Zahraničí
Cesta do zahraničí s naším vysílacím zařízením nemusí být jednoduchou záležitostí. Pokud budeme cestovat v zemích EU, s velkou pravděpodobností budeme moci používat jak CB, tak PMR446. V případě ostatních VHF, UHF sdílenek, které jsou doménou zejména ČR, se můžeme dostat do konfliktu s místní legislativou. To samé platí i o dovozu podobných zařízení do ČR. Vždy musíme brát v úvahu místní regulační podmínky.
Radioamatéři vlastnící mezinárodní průkaz odborné způsobilosti HAREC operátora třídy A, dle doporučení CEPT T/R 61-02, mohou vzít své radioamatérské zařízení bez obav i s platným individuálním oprávněním s sebou.
Legislativa
Mezi legislativní požadavky na radiostanice patří zejména všeobecné oprávnění a vyhlášky stanovující technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení, specifikovaná v nařízení 426/2000 Sb. a 483/2002 Sb.
I když nás může při provozu radiostanice kdokoli poslouchat, nesmí porušit tajemství dopravovaných zpráv. V jednoduchosti lze říci, že nesmí za žádných okolností vyzradit ani informaci o tom, že nějakou komunikaci vyslechl. To však neplatí v případě, že obsahem zprávy bylo způsobení újmy na životě, zdraví nebo majetku. V tu chvíli je povinností informovat policii ČR.
40/2009 Sb., Trestní zákoník, § 182, Porušení tajemství dopravovaných zpráv
(1) Kdo úmyslně poruší tajemství
a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
b) datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
c) neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci,
včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
b) takového tajemství využije.
40/2009 Sb., Trestní zákoník, § 28 Krajní nouze
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
40/2009 Sb., Trestní zákoník, § 368 Neoznámení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy (§ 140),vtěžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), braní rukojmí (§ 174), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
Listina základních práv a svobod, hlava druhá, oddíl první, článek 13
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.
127/2005 Sb., Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), § 119 Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,
c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,
d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,
g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,
(2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,
(5) Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo
b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.
(7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za přestupek podle odstavců 2 až 6 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
156/2005 Sb., Vyhláška o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby
105/2010 Sb., Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka)
155/2005 Sb., Vyhláška o způsobu tvorby volacích značek, identifikačních čísel a kódů
157/2005 Sb., Vyhláška o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti
127/2005 Sb., Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
40/2009 Sb., Trestní zákoník
426/2000 Sb., Nařízení, kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení
483/2002 Sb., Nařízení, kterým se mění nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení
251/2003 Sb., Nařízení, kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ČTÚ, Plán využití rádiového spektra
CEPT T/R 61-01, Užití stanice v členských zemích CEPT