Kroupy, jeden z meteorologických přírodních úkazů, patří již odnepaměti k občasným průvodcům bouřek. Pokud zaslechneme jejich rachot nebo nás zastihnou při pobytu mimo domov, okamžitě vzbudí naši pozornost. Ještě aby ne. Nezřídka kdy napáchají množství škod na majetku. A nejen to. Zastihnou také živočichy, kteří nemají možnost se před jejich řáděním schovat.

Ať si to uvědomíme nebo ne, krupobití patří k projevům přírody, které nás provází, jak se říká, co je svět světem.

Za celý svůj život jsem takový úkaz viděl v počtu desítek. Ve většině případů jak rychle kroupy přišly, tak zmizely pryč. Velikost jednotlivých krupek ale nikdy nedosahovala rozměrů, které vídáme v televizních přenosem. Všeho všudy maximálně centimetr, centimetr a půl.

Až minulé pondělí (6. 6. 2016) odpoledne jsem byl jejich množstvím a velikostí zaskočen.

Přesně dva týdny před tím (pondělí 23. 5.) se prohnala naší vískou, slovy pamětníků, kroupová smršť, která po sobě zanechala „pěknou paseku“. Kromě vytopených kanálů a trochou bahna ve dvorech dokázala bouřka poničit několik plastových stříšek pergol.

Ono by to s tím vytopením kanálů a záplavou bahna nebylo tak hrozné, ale zemědělské družstvo se rozhodlo, že se na svahu bude dobře dařit kukuřici. Aby toho nebylo málo, v tu dobu správa silnic pořádala kolem komunikací výseče trav. Množství vody ze svahu s sebou vzalo čerstvě posečenou trávu. Ani netřeba připomínat, co nastalo v následujícím okamžiku.

Nás se tento rozmar počasí tak moc nedotkl. Až na jednu věc, a tou byla doma vyrobená vysokofrekvenční anténa pro 5 GHz WiFi. Jelikož nebyl použitý kryt UV stabilní, nedalo kroupám příliš námahy tuto sluncem zkřehnou část poničit. Naštěstí jsem si zbité antény všiml ještě včas a 6. 6. dopoledne mechanickou ochranu opravil. Jak je možné vidět na obrázku, za rok provozu došlo vlivem vzdušné vlhkosti ke značné oxidaci měděných částí. Ač je tento oxid částečnou ochranou proti další korozi, má značný vliv na přenos vyšších kmitočtů. To je dáno tzv. skin efektem, při kterém se vysokofrekvenční signál šíří pouze v tenké vrstvě vodiče, nikoli tedy v celém průřezu. Uhličitan měďnatý (CuCO₃) ale tak dobrým vodičem jako čistá měď není, a proto anténa ztrácí část svého zisku. Podobně je tomu u zoxidovaných koaxiálních vedení.

Bylo to kolem 14:40, kdy jsem se pomalu chystal na odpolední vlak do Prahy, abych stihl večerní fotbal. Ještě jsem uklízel poslední nářadí z předešlé přípravy nového podružného rozváděče na půdě do dílny, když začaly z oblohy padat první dešťové kapky. Neuběhlo ale ani pár okamžiků, tedy doba měřená vzdáleností mých asi pěti kroků :-), kdy se kapky změnily v ohlušující a neproniknutelnou stěnu vody. Bylo to jako kdyby na mne někdo vylil najednou celou vanu vody. O tom, že na mně nezůstalo ani jediné místečko suché látky se nemá cenu rozepisovat. Z několika kroků se bleskově stal úprk. Bohužel jsem ale neprchal zpět, ale s nářadím v ruce do dílny.

„Vždyť je to jenom přeháňka…“ pomyslel jsem si. Do dílny jsem musel skrze garáž, ale ta je už pod střechou. I tak bylo těch osm metrů, které jsem musel absolvovat pod širým nebem, takřka věčností. Pod střechou bylo veseleji a já dokončil svůj úkol. Čekala mě ale cesta zpět, která se v tu chvíli nezdála tak nepřekonatelným problémem. Vždyť „mokrý už jsem.“ Jak to ale občas v některých situacích bývá, může být i hůře…

A hůře začalo být po dalších pěti skocích s nekrytou hlavou ponechán rebelantství přírody. V předchozím případě se jednalo o vodu ve skupenství kapalném. To se ale díky cumulonimbu, a rychlému průvanu směrem k vyšším vrstvám, změnilo na skupenství pevné. Pevné skupenství ale může pěkně bolet, a proto jsem zamířil zpět pod bezpečí střechy. A udělal jsem dobře. Z prvotních pěti až deseti milimetrů v průměru a bílé mlhy kde nebylo vidět na dvacet metrů šel strach.

Domácí zvířena a ptáci v okolí už byli bezpečně ukryti. Při pohledu na nedaleké pole a les mně ale bylo líto všeho zvířectva, co takové štěstí nemělo. To už bylo o něco později a husté krupobití poněkud polevilo. Zdání ovšem klame. Do té doby se malé krupky odráželi od země a lehké krupičné kaše ve směsici vody a prachu nanejvýš k pasu.

A do té doby monstrózně obří centimetrové kroupy, s přirozeným ševelením při jejich dopadu, se staly krupičkami. Nová vlna třícentimetrových gigantů s sebou přinesla hřmoucí mlácení. Já byl ale v bezpečí. Občas nějaká z odražených krup zasvištěla kolem mého ucha, ale přímých zásahů nebylo.

Zásahů nebylo až do lehké změny směru větru. Za pootevřené dveře mne bleskurychle zahnala kroupa dopadnuvší na můj palec u nohy. Do té doby bylo pěkně, a tak jsem celý víkend lítal po všech čertech jenom v pantoflích.

Malých krupek napadlo na volné ploše za bratru deset minut takřka osm centimetrů. Dalších pět minut trvající bombardování dělovými kulemi, odrážejících se až ke střeše, s sebou přineslo nový přinejmenším decimetr.

Stud a chlad byly cítit na každém centimetru okolí. Velkým štěstím bylo, že s kroupami současně vydatně pršelo, a proto na jejich cestě k zemi značně ubyly na kalibru. Tekutá břečka se také rychle odplavovala do nižších míst, kde rychle tála. Po několika dalších deseti-minutách nebylo o blížící se apokalypse ani ponětí. Z gigantických krup se stávaly kroupy, krupičky, ledová tříšť…

Co se ale vyrojilo bylo množství sousedů, kteří s lopatami v rukou urputně odklízeli, pro některé, napadnuté neštěstí. Kdo by se ale divil, po zkušenosti přesně týden před tím. Po pravdě i nás se tato práce alespoň částečně dotkla. Kroupová polévka se z kopce přilila k vratům stodoly, ucpala kanál a stodolu začala táním zaplavovat.

Mám ale pocit, že z napadnuvší polízanice mělo největší radost zvířectvo, které se ihned jalo průzkumu nově vyhlížejícího okolí…

Po odtátí veškerého ledu byla při pohledu na zem poznat síla živlu. Veškerá střešní krytina byla zbavena dlouholetých nánosů, prachu a mechu. To vše bylo nyní rovnoměrně rozprostřeno kolem dokola. Ze dvora ale také zmizela svrchní část původní směsi hlíny, písku a drobného kamení.

A jak to dopadlo s odjezdem na fotbal? Nijak. Vlak jsem nestihl a jeden z posledních zápasů před reprezentační pauzou se hrál bez svého nejlepšího hráče :-)